Západ slunce

Vezmi mě za ruku,
já provedu tě tmou,
k lesnímu potoku,
chci stebou snít sen o nás dvou.

Tam kde roste vrba,
tam si k tobě na klín sednu,
pošeptám ti sladká slova,
a západ slunce je v nedohlednu.

Společně s propletenýma rukama,
budeme vzpomínat,
jak naše láska začala,
než nás budou překážky roztínat.

Až zapadne ta červená ohnivá koule,
budeme mít o sebe strach,
na duši se nám zjeví boule,
bude to jen v nás.

Ve tmě v kapradí,
přeji si usnout ve tvém náručí.
Obejmi mě lehce,
potom můžeme spát sladce.

Pusu na dobrou noc ti posílám,
pomáhám si, ke všem silám.
Neboj se, smutná už nechci být,
ani pesimisticky tu nebudu bdít.

Díky tobě, příteli