Černé myšlenky a deprese...

Chvíle smutku a zármutku...
tohle není dobré v skutku.
Nenávidím tyhle chvíle...
Pořád se cítím provinile.
Napadli mě špatné věci...
tohle prostě nejde přeci.
To mi teď už nepomůže...
semnou nikdo nic nezmůže.
Jedna hloupost bloudí hlavou...
a hraje si na tu pravou.

"Nehraj si na anděla...
nepatříš do kostela.
Malá špatnost neuškodí...
a teďko se to prostě hodí."

Tohle je fakt prostě nefér...
byl by s toho jenom malér.
Chci se vyhnout problému...
to je chyba systému.
Myšlenka mi kalí hlavu...
ven jí prostě nedostanu.

"Poslechnou ho ???...
Provést blbost ???
Zavrhnout ho ???...
Získat možnost ???
Zavrhnou tu špatnou chvíli ???...
Nepodlehnou téhle mýli ???"

Na otázku neodpovím byla by to chyba.
Stát se může prostě všechno mlčím jako ryba…