Bez vůně a nadšení

Nad hlavami nám letí rudý stín,
my hledáme úkryt v řece prázdných slov,
protkáni pavučinou svých vlastních vin,
uniknout chcem šálkem kávy na ostrov.

Kolem nás prochází náš dávný sen,
toužíme spát, když spěchat musíme,
v noci si přejem, aby byl zas den,
snažíme se dělat co nesmíme.

A když přecejen šťastni jsme docela,
ptáme se proč, hledáme důvod,
a když smutek tak jemně praští nás do čela,
obviňujeme lidi a je jich víc než májový průvod.

Milujeme se a hádáme, hádáme a milujeme,
to tehdy příčinu nikdo z nás nehledá,
Jen slibujeme a vyčítáme, vyčítáme a slibujeme,
jen nepřipouštíme jednu možnost...
... že se jeden z nás s tím druhým už nikdy neshledá.