Vecer na skale

Sedi na skále a hledí vzhůru,
přes miriády hvězd a souhvězdí
neví o tvorovi ohavném

***své pohyby co nejtišejí brzdí

a on neví a myslí na minulost,
na mládí, jak miloval a byl milován
neslyší nic, prokletá stařecká strnulost!

***už tasí zbraň, svou čepel černou

mysl má daleko na planích, nad hrady, jezery a poli
...srdce má dokořán

***pozvedl meč, za chvíli starce skolí

přemýšlí o bitvach, o slávě, vítezství a pocitech po bitvě
mockrát triumfoval, byly však i porážky

***pár okamžiků zbylo, zbylo do strašné srážky

viděl syna, jak bude vládnout jeho lidu - poctivě, spravedlivě
nekdo je vzadu! ach pozdě, tlumený povzdech a tichý pláč

***promiň mi otče

Dnes je otcovrah a zítra je hrdina
tyrana zemi zbavil, krev ruce mu zalila