Stesk

Vím, že jdeš předemnou
al nevidím tě.
Stále v uších slyším tvuj hlas.
Nabádáš mne ať jdu za tebou.
Proč?

Cítím tvůj dotek
ale nevidím tě.
Je to jak včera, kdy jsi mne hladil
a říkal, že mne nikdy neopustíš.
Lhal si!!

Já ti to věřila!!
Ale zradil si.
Čím dál víc ses mi vzdaloval.
Ale já stále věřila, že se to změní...
Nechápala sem co se děje.

Těď už chápu.
Nechtěl jsi mne ranit,
prostě si musel odejít.
I když si nechtěl.

Chtěla bych být s tebou,
ale teď už to nejde.
Je mi smutno po tvém hlase,
tvých dotycích, tvých rtech.
Ale minulost už se nedá změnit!!