Promarněný život

Těch minut,
co se táhly jak hodiny,
těch hodin,
co se táhly jak dny,
jsem nespatřil
její tvář v odraze hladiny,
mě útěchu dávaly
jen o lásce sny

Těch dnů,
co se táhly jak týdny,
těch týdnů,
co se táhly jak měsíce,
jsem ji neobjal
pod mými křídly,
jsem ji neobjal,
ve svitu měsíce.

Těch měsíců,
co se táhly jak roky,
ty roky čekání,
tak prožil já svůj život,
ach bože,
teď už slyším kroky,
to smrtka je
a jde si pro můj život.