Křižovatka

Křižovatka

Anotace: Jednou tam dojdeme všichni..

Křižovatka

Na rozcestí stojím,
kudy mám se dát,
černé tmy se bojím
a slunce nechce hřát.

Cestičkou nalevo,
z oblázků křemene,
nebo tou napravo,
přes pole ječmene.

Zpátky jít nemohu,
cesty tam není,
jen stezkou nahoru,
co každého změní.

Projít branou nebes,
kde smrtka se dívá,
duši jsem jí dones
a ona jen líně zívá.

Jen duši bez těla,
bez nicotného obalu,
tak jsi to přeci chtěla,
umírat pěkně,pomalu.

Oči krví zarudlé,
v rukou osudu kniha,
tváře jsou propadlé
a život před zrakem se míhá.

Na stránce poslední,
místo na jeden vzkaz,
bylas mé slunce polední
a miloval bych tě zas.
Autor barbar, 03.05.2007
Přečteno 389x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

Ohlásila se chyba serveru, když jsem dala 100%, nenačetlo se to, tak ti jich tady dávám násobek 100x100 !

05.06.2007 08:39:00 | Mara*

líbí

...jen duši bez těla...
už na ni vskrytu čeká
nedám ji do tmy studené
té duše má se leká
ke slunci touží jít
a v něm se roztavit...

05.06.2007 08:36:00 | Mara*

líbí

nádherně napsané:)

08.05.2007 23:06:00 | kakaoo

líbí

Moc krásně napsané...

08.05.2007 16:57:00 | Lorraine

líbí

krásné. Mluvíš mi z duše příteli...

05.05.2007 20:41:00 | mamina

líbí

...tak nad tu křižovatku
foukám peříčko bílé...
...přistane na cestě
správné a žádné jiné...

...pak zvolna vykročit
můžeš dík nápovědě...
...jen oči otevři,
ať můžeš přes ně hledět...

;o)

04.05.2007 11:39:00 | Cecilka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel