Osudová chyba
Anotace: Co dodat jedná z děl, které jsem v hlavě mé a vždy a navždy tam ukrytá budou. Však nadejde den kdy každý se o mě dozví, jelikož v mé knize stojí tohle vše co tu vložím......
Osudová chyba
Vážně člověk dostává za život jednu šanci,
když se splete či nedej bože zmýlí.
Však kdo ví, doufám že odpoví,
ale hned bez rozmyšlení,
abych pocítil jestli já jsem jediný,
kdo může říkat to samé.
Omluva nic nepomůže,
když někoho miluješ,
jelikož ta osoba tě musí znát,
abys dostal příležitost nějak se ospravedlnit.
Lituji toho a
nikdy v životě nepřestanu,
řekl sem mnoho věcí,
ale ty zpět nevrátím,
neboť co se stalo státi se mělo,
tak se stane a nech to být tak.
Miluji,
ale svoji touhu neovládnu,
je silná a mocná,
pomozte mi někdo dobří lidé,
když já se trápím nad rozlitým mlékem,
které ze země neslížu.
Odcházím do krajin všemocných,
kde pozemská síla stačit nebude,
abych se vrátil za těma co mě milují,
ale bude vám lépe a odtížím tuhle zemi,
na které stojím a jenom po prach ničem usiluji.
Radujte se vaše zhouba nepříjde,
jelikož radši sama odešla.
Nebudu ničit životy vaše či cizí,
chci mír, tak proto odcházím.
Vy co mě znáte a rádi mě máte,
nezoufejte vaše bolest přebolí a slzy přestanou,
zapomenete na mě jako na všechno jiné a
já si na obláčku popluji.
Vy co mě nesnášíte a rádi mě nemáte,
radujte se, už vám křižovat životy nebudu,
odcházím tam, kde o mě neuslyšíte.
Skákejte radostí,
že jste se zbavili toho mocného,
který vám chtěl pomoci a
jeho humoru jste nikdy neporozuměli a
ba co vím nikdy porozumět nechtěli.
Duše má byla čistá jako křišťál,
ale zbarvil se do červená až ruda,
nebolí mě to nebojte se o mě drazí milí,
moji nejmilovanější,
vždy na vás vzpomínat budu,
právě proto pro vás tohle píšu.
Láska je věc krásná,
ale dokáže i zabít tomu věřte,
právě proto jsem ji nedokázal ovládnout,
tak takhle vypadá tenhle chudák,
co píše ale prý ničemu nerozumí,
jenom kritizuje a ničí ostatní,
aby byli jiní,
ale on takový není.
Však právě proto já to dělám,
abych vám pomohl k lepšímu životu na zemi,
nebyli takhle jako já utrápení,
ale co nadělám když v hlavě máte to svoje,
to co je hloupé a ze života snů.
Měl sem vás rád,
ale stále jste tušili,
že vás štvu,
nikdy jste se nezeptali jak já to myslím,
právě proto jste byli v iluzi.
Tímto všechno hasne a
tahle svíčka dohořívá,
když 16-let dovršila,
těšilo mě vždy a navždy spolu,
jak přísloví mé prozrazovalo……
Komentáře (0)