O LÁSCE.......

O Lásce
dnes mělo by se psát
Je sobota pátého
Májové jitro
jaké jen lze si přát
Přeháňkou omyté má tváře
je ovoněné květy
Je rozesmáté
jak mohou jiné být májové dny.....

Jen o Lásce
dnes mělo by se psát
O LÁSCE
Bohem požehnané.....
Píšu zde tedy
o zcela vyjímečné LÁSCE
O Lásce Pavly Francové
(Snad odpustí mi...omlouvám se...)

Není slov
jimiž vypsat by se dalo
co chtělo by se vykřiknout
Ale i to je málo
Snad lépe je mlčet
a prohlížet obrazy
jež jsou dílem nevidoucí ženy

Vlastně o LÁSCE ani psát netřeba
jen se dívat
a jejímu zpěvu naslouchat
Či varhanním píšťalám
když opatrně za pult usedá
ta obdivuhodná žena
která tolik naříkat by si mohla
Která tolik nešťastných slz
na oltář smutku a neštěstí
mohla by odevzdat....

Namísto toho
..............pohlédni
Uzřít můžeš LÁSKU
Vznosnou jak chrám
Úchvatnou jako zázračné štěstí
z jiného světa
..................si prohlédni
A chutnej
jak poctivé víno
co má jiskru
a co má zář slunce
...když blíží se k poledni

O LÁSCE
chtěl jsem psát
v tom dnešním jarním ránu
Namísto toho
zpívám
Zpívám tu píseň s ní
A na všechny bludy světa
........zapomínám....

Jsem s ní....
Jsem s jejím snem o Václaváku
Je jako Libušino proroctví
Prohlížím črty a obrázky
a stydlivě slzy stírám........
poslouchám sloku její písně poslední
a prsteníčkem hladím dráče
Je nad Pé v jejím jménu
......signum slepé na obraze
Tak namísto o velké LÁSCE
vzdávám hold jí
......... Pavle Francové........
a vlastně i velké LÁSCE
nevidoucí ŽENY
........K ŽIVOTU.......!!!!!

PS.:
To není o síle
ani o vítězství....
To není o ničem jiném
než o úctě a LÁSCE k ŽIVOTU...

Věnováno Pavle Francové....namísto planých díků...