Noc mezi kříži

Tiché loubí růže vroubí,
smuteční růže v hávu kata
temně rubínovými perlami
bohatě sypány,
jak dort k narozeninám...

Temné území, mrtvých blata
lezavým chladem, ticha vlnami
myšlenky uspány.
Mezi kříži stojí sám.

Nasládlá vůně těžkopádně
pluje inkoustovou modří kaňky,
které říkáme nebe.
Noční obloha zebe,
kol běží studenooké laňky
i tóny hravé zní tak fádně...

Tiché loubí růže vroubí
a na mě padá dřímota...