Doznání

V podvečerním šeru,
záři luny bledé,
v šustotu listí,
ptačím zpěvu tichém.

V bouři i dešti,
ukrutném větru,
v rozpálené poušti,
smutném stálém šeru.

Stále jen čekám,
chodím a blouzním,
chmurných se myšlenek nepouštím.

Stále tě vidím,
držíš mne svíráš,
za svými víčky,
propast hlubokou skrýváš.

Jak zapomenouti mám,
na kaštanové vlasy rozevláté vánkem?
Jak vymésti z mysly,
tvůj snivý pohled čarovný?

Tak se táži den za dnem po tři léta,
v noci nespím,
v myšlenkách se s tebou jen toulám
…

Co dál?
Už nic?
Jen trocha rudé krve…