Můj nepornografický vztah se smrtí

Až ruce mé stářím se svraští
a dech můj se zkrátí,
pak spatřím tu jedinou
s pletí,bez života,bílou.

Pak vykročí ke mě krokem pomalým,
já svůj dech na chvíli zatajím
a do očí jejích se zahledím.
Svůj strach v nich uvidím.

Až líbat mne bude dlouho,
život tak ze mne bude sát.
Já však řeknu:Hovno!
Otočím se a žít budu dál!