Temnice
Kde kape na mou bledou hruď
(...čas)
a s ním temný úradek
tam je pouze
alabastrové umyvadlo věkem zašlé
a žiletka protahující
umělý úsměv...
Tmavý, hutný a chladný
je můj molekulární šarlat,
ale přesto jej hltám
jako pomatená pijavice...
Parazit na mě hledí z koutu
od té hodiny, co se vloudil do mé
suverenity
a pod pláštěm utěšitelky
(vyčkává…)
jak pátá kolona
na moment, kdy mě rozerve,
obalí mé útroby
a vyhřezne je na tác pro potěchu...
V půlnoční bezrozměrné cele
je mi úzko ze snění,
když on krmí se na mé
bezmoci
a já svázán
ni tvář mu přičíst nemohu.
Stín roste
v temnici…
Komentáře (1)
Komentujících (1)