Total eclipse of the heart

Namaluj krev na stuze,
ruku slepce, který sahá po duze,
motýlí studánku,
oblohu bez vánku.
Úsměv dítěte.
Zářící oči.
Prstence vlasů a šedý dým z cigaret,
postavu holčičky se znalostmi ženy.
Vzpomínky na dětství
v krabičce od karet.

Namaluj tu sladkost,
která mezi námi zdá se být zjevením.
Víření bubnů v dálce.
Vyschlou tůň, pavoučí oči, ze kterých mám strach.
Vyjedenou slupku.
Město v nekonečném křiku
a svět palácových psíků.
Půdu, co táhne nás k sobě.
Hlína zatracená.
Vidinu anděla, co vždy sráží mě na kolena.
Pokrytecké ticho
a všechny ty krásné a nebezpečné věci.

Namaluj zvonkohru.
Ať nemusím krást zvonky jiných symfonií
a můžu si zahrát svými.
Zrození, smrt,
děti, omluvy.
Vánek hladící tvou tvář.
To, že tě miluju.
Podzimní volání svlékajících se stromů.
Cestu krve, proudící v žilách.
Strhanou tvář starce, kterou přelétl záchvěv rtů.
Oheň a vodu ...

Namaluj (prosím) mé druhé já.