Slitování

Procházka
rozžhavený vzduch se linul,
kočičí hlavičky tenounce mňoukali,
jak na nich našimi kroky písek skřípnul
Dlužil jsem,
a v kapse mě k tomu teplu
hřála a hrála si naděje obchodu
není z pekelné cesty cesta
Zastávka
v bílém království
ale nesněží.
Jen poletují
vzduchem
jako mušky
peklem
v kapse už jen
prázdno a díra
a v druhé... zbytek a
čínská špína.
Hlasitý sbor zpěváků
nám ukazoval cestu
ke splacení mého
předávného dluhu.
... ... ... ... ...
Chvíle... ... ... ...
hodina - spása! Slyším téci vodu!!!
vyschlá hrdla hledají
cestu k pramenu.

Ovanul nás - bohužel
teplý puch
a smrad - strach - z důchodu
Za stolem
už je krásně...
ale mé suché "já"
tuší nějakou neplechu
oáza klidu míru se mění,
přichází servírka - zlá to paní.
Už mám naštěstí,po době dospívání,
ale nemám to nehlavnější - průkaz
k pití
"Občanky prosím!" - povel jasný
/Myslela si,že si mě odzbrojí/
Naše oči
se náhle protly..
očí snílka,blázna,?notorika? (Pivo honem!)
oči mladé, hezké paní (Ta,co řídí pramen)
spráskl jsem ruce
/Pro Pánaboha,dopuštění!/
"Má hlava děravá"..
"Osmnáct ti je či není?"
"Občas trochu zapomínám..."
... ... ... ... ... ...
Rychlé pero
švihlo
kličky - DVĚ!
/Pro něj i pro mě/
Vyjímka?
Ta u zlé paní nikdy není!
Co se stalo???
Slitování...