druhý den...

I vyšel jsem druhý den do ulic,
abych Vás svedl,
Vy Oidipové,
vracející se stále k prvotnímu lůnu,
Vy zvrhlý markýzové,
pějící vlhkou píseň zvrhlosti.

Uctíváte dávnou bohyni
s obludně nateklými pysky,
na její oltář přinášíte svoji lidskost,
vlastní krví
zapíjíte hořkou orální svátost,

Zvrhlá touha po slasti
žene Vaše kořeny hloubš
do nitra Země,
kde perforujete její magmatické jádro,
v tom za zvuku andělských polnic
praskají nebeské nádoby
a snáší se déšť sodomský.

I vyšel jsem druhý den do ulic,
abych Vás svedl...