kopretiny

Slunce nad zemí
a ty ?na zemi?
Chladem prokřehlá,
slzy po klíně,
sbíráš zmrzlé kopretiny.
Krajina odlehlá,
pěsti zatíná,
tváří se líně
Mraky v bezvětří,
a ty pod mraky
schovaná před bouří,
trháš suché lístky
a ptáš se zbytečně
Lístku po lístku
odpověď nečekej
Slova tě pobouří,
tváří se netečně,
Je ticho a hoří
v moři úzkosti
Ve světě křehkosti
bílích okvětních lístků
Kopretiny ,
Tvojí dobrotiny
zmrzlé uhoří,
v pravdě poznání
Nehledej slunce na zemi