Má duše je jak starý hrad,
vysoko v kopcích kdesi na horách
a kol něj příkop hluboký
v něm jen špína ze stoky
Lesy obklopen je ze všech stran,
že peklem je jít tam sám
a všude kolem močály z nichž havětí houf se nevzdálí
tam pak je jen tma prokletá a vždycky dlouho do léta