Vzpomínka

Anotace: Mělo to původně být na jednoho člověka, vám neznámího, který zemřel před několika lety. Neodvážila jsem se báseň uveřejnit mezi jeho známými, čekal by mne bojkot, že jsem ho neznala...

už nikdy neuslyšíš
tóny hudby
už nikdy neuslyšíš
slova sudby
všechno je zahlušeno,
ticho všude ječí
zabodává se ti do neslyšících uší
na tvůj hrob tečou slzy
ptají se, proč takle brzy?
na hrobu sedí chlapík a brousí si kosu:
JÁ JENOM KONÁM. TOHLE JE OSUD.