Cesta vzhůru

dunící srdce pod koly aut
chlapce který nevěděl jak dál
život mu do autu pořád jen hrál
jen málo kdy se smál
spíše jen plakal a bez dětí si hrál

má oči černé jak černo černý šál
havraních křídel šumících v temnu se vždy tak bál
a za matkou otcem sám vždy jen stál
malý a odřený chlapeček dál
pod koly aut navždy jseš sám

teď už jen na nebi šátek mu vlál
sám už je s anděli tam v nebi a ještě dál
křivdy lži a přání
z chlapce v nebi je král

on na svět může se smát
a my o něm necháme si v noci zdát
a o srdci pod koly těch nádherných aut...