Konečná

nestvořím ti svět za šest dnů,nejsem Bůh a ty to snad víš
dobrá jak kyslík který dýchám jseš
tak prober se nejsem vzduch,a pojď ke mně blíž,dál jen ke mně dál
přišli jsme do ráje se znamením pekla,milovat a nenávidět,to jsi mi kdysi řekla
jak ztroskotanec co loď svou v bouři hledá,já hledám tebe a ty jsi víc a víc bledá
přišel a odešel jak duch,lepší být duch,ten lidi jen straší
jak mi tě dal tak na svůj nárok bere si svou daň
a já tu jen tak sedím,vzpomínám a hledím,na tebe,a ty jsi víc a víc bledá
mrcho zlá ty pasti proradná,jak mít tě rád,jak vždy ze začátku máš
ty dáváš tu radost s krátkým dechem
dáváš nic a bereš vše,tak proč tu teď musím sedět a hledět,jak odchází to co drahé jest
ty bereš mi ji a to se nedá!!!
jak slepí malíř do tmy maluji prstem tu tvář kterou miluji
"tak pojď sem!nedej se!spolu to zvládnem!"
je to past do které se padá
ať jsi stará či mladá
bere vše jednou ranou
rychlou či pomalou branou smrti projít každý musí si sám,jako ten svůj života lán
ty,ty ho však zkrátíš!
někdy o moc někdy o málo
řekni!lásko!?za co to stálo?!!
za to že teď jsi víc a víc bledá?
dívat se na tebe to se už nedá!!
tvůj chléb denní jmenoval se voda?
neeee voda nechutná,ale on,on zachutná
zachutná blaze a už se vezeš po strmé dráze
a každý sní si to své jseš blázen?!
já přece nikdy,nikdy nedopadnu na zem!
a tak tu teď sedím a důsledkem těch slov buší mi srdce
tak snad již zašeptat to jediné ze všech slov
na cestu poslední po krátké době vydej se již
a pozdravuj pocestný!!
nechť nese si každý svůj kříž
až na konci cesty pozemské,uslyšíš ta slova:s bohem buď již!
tak zavři oči
a sni jak dobře ses s ní měl
to slůvko poslední vypustí ze svých úst
buď s bohem měla jsem tě ráda
miláčku můj netruchli a beze mne tu pevně stůj
buď s bohem živote můj a díky,za vše,cos pěkného dal a teďvem si svou daň
netrap ta ústa více již,sic srdce pukne žalem viš?!
a pak opravdu řekla tas lova sbohem a buďte tu zdrávi...