romance o prskavce

Temnotou létají jiskry a jiskřičky
padají na ruku maličké holčičky.
Létají z prskavky, hoří, pak chladnou
máminy líce leknutím blednou.
"Dej pozor dceruško světýlko pálí!"
řekne a odstrčí prstíček malý.
Děvčátko prohlíží jiskřičky pršící,
v očích se zračí hvězdičky hořící.
Maminka odchází nechá ji koukat
v holčičce zvědavost začíná stoupat...
Copak to v plamínku krásného dřímá?
Ručička prskavku téměř už jímá.
Dříve než stačila svoji dlaň sevřít,
viděla světýlko uhasnout, zemřit.
I leklo se děvče, že snad jeho vinou
a hned se mu po tváři slzičky řinou.
"Promiň mi ohýnku zákeřnou zradu,
budu již poslouchat maminky radu."