Den s Andělem

je tomu už mnoho let,
co přišel jsem na tento svět.
Je tomu už mnoho let,
co životem jsem procházel.
Je tomu už mnoho let,
kdy stal se pro druhé andělem.
Je tomu už mnoho let,
co pochopil jsem jak žít mam jen.
Je tomu už mnoho let,
co úsměv kouzlil jsem.
Jen málo dni je tomu,
kdy lásku daroval jsem andělům.
Andělům lidskou tváří,
co životem prochází,
s ladnosti a grácií,
jenž jim jsou vlastní.
Jen málo dni je tomu,
co učil jsem se od osudu.
Pochopit své vlastní chyby,
co v mém srdci se skrývali.
Snad pochopil jsem mnohé vady,
jenž ve mně zůstaly.
Je tomu už par dni,
já snažím se je napravit,
Je tomu už par dni,
co tajně ji miluji
a srdce své ji ve snech daruji.
Snad přijme ona mé sny s gracií,
mé chyby tím tak napraví
a šťastného mě ona učiní.
Je tomu už pár hodin,
kdy byl jsem s ní
a tajné sny si plnil.
Je tomu už pár hodin,
kdy láskou bych skály drtil.
Je tomu už par hodin,
kdy bál jsem se promluvit,
abych anděla neodradil.
Je tomu už pár hodin,
já nechtěl ji opustit.
Raději já zůstal bych,
a úsměv na tváři vlastnil bych.
Teď smutným jsem já člověkem,
však těším se na další den.
Den s andělem.
Kdyby stal se tento den poslední,
já smutným bych byl.
Kdyby stal se tento den poslední,
přec děkoval bych ti.
Za chvíle s Tebou strávené,
za úsměvy tvé darované.
Za vřelá slova útěchy,
jenž moje slzy vysouší.
Za vřela slova od srdce,
která na úsměv na tváři mi čaruje.
Snad byl jsem dobrým společníkem,
co kamarádem stane se.
Co neopouští se pro hloupé důvodu,
a úsměv na tváři snad Ti vykouzlí.
Co bude stát on při Tobě,
když bude ti nejhůře.
Snad byl jsem dobrým společníkem,
na tvé cestě životem.
Snad budu i dobrým člověkem,
jenž ví, kde jsou jeho hranice.
Snad budu dobrým člověkem,
který půjde i peklem,
pro andělskou tvoji tvář,
jenž má kolem sebe svatou zář.