Co se to děje...

Když ztrácíme své sny
jak svět se zdá těžký
jak pomalu ubíhají dny...

Slza
za slzou
jedna po druhé
poslušně jdou

Sucho v ústech
a zvláštní ticho
nedůvěra v lidech
...jako když tě žihadlo píchlo

Bolest
a ustupující síla
jako blížící se zvěst
jako feťákova žíla

Smutek
pálící do očí
jako malý pohnutek
co ze stereotypu vybočí

Jako večerní chlad
jako extáze
jako letní slunovrat
jako když dostaneš se z nesnáze

Jako pocit klidu
jako ranní probuzení
jako hlas lidu
jako bys viděl to co není

Úzkost
jako když nespíš doma
jako velká zlost
když potřebuješ být sama

Jako ostrá chuť chili
jako když odjíždíš
jako by vlci pořád vyli
a ty se nechceš vzdát
...a pořád sníš...