Zrada...

Tváříš se jak nejlepší kamarád,
sladkej úsměv, vlídný slova..
Ty však bez výčitek zas a znova,
porážíš mě na kolena...

ALe moc si na to nezvykej,
já se nedám...
Jestli ani ty nedokážeš pochopit,
že se jenom hledám,
že sice občas blbosti dělám,
ale že jsem to pořád já,
tak jsi mnohem víc zlá,
než na první pohled se zdá...

Tak promiňte, já nejsem dokonalá
jako ty, jako ona,
myslim, že ani ty nejseš "věčně čestná" Dona,
nebo snad tvoje chyba-povolena?

Tak příště prosím "o nás bez nás" nezkoušejte,
prostě mi jen občas trochu líp naslouchejte...