Kdo ví ....

venku je šero, slunce šlo spát,
pár písmenek, mám si je přát?
protože kdo ví - co bude zítra

kdo ví - zda slunce dožije se jitra

kdo ví - kdy zase ptáček zazpívá

kdo ví - zda z hvězd se na nás nedívá

kdo ví - třeba už bude navždy noc

kdo ví - zda zlo neuchvátilo moc

kdo ví - zda bude nový den

a kdo ví - třeba je to pouhý sen ...

a já chci snít

o tom jak ráno brzy slunko vstává
jak krásně voní čerstvě posečená tráva
o paprscích jež nás něžně hladí
o tom, že máme rádi ...

... své sny
o závanu větru jež kůži chladí
o něžné ruce jež vlasy svádí
sny o snech co život plní
a o řece co se údolím vlní

ne to není jen sen
když se podívám kamkoli ven
uvidím všechny krásy co život skýtá
ta vzpomínka, zůstane v mysli vrytá

zavřu oči a všechno vím ....

slyším ptáčka jak krásně pěje
vidím slunce jež na východě je
vidím tmu jak balí svou černotu
vidím lidi co znají ochotu

cítím srdce jak v mém těle buší
chápu že i strom má svou duši
obdivuji jak po dešti roste tráva
a chytá mě nálada hravá

a znovu je venku šero
pak si říkám znova, kdo ví ...