Paní Pýcha

"Dobrý den, přišla jsem na návštěvu."
Přišla, přišla v noblesním oděvu.
"Jak dlouho se, madam, zdržíte?"
"Podle toho, jak budete chtít, však uvidíte."


To řekla a usadila se do srdce lidského,
bez skrupulí, bez vděku, vlezla i do rozumu tvého.
Dneska jsi nula, zítra kráčíš jako politik,
"Morálka je taky kurva," řekl satirik.


To, co včera bylo pro tebe špatné,
dnes užíváš, nezdá se tvé chování marnotratné.
Včera jsi byl nic, dnes si nevidíš na špičku nosu,
jen díky šťastnému losu.


"Tak co říkáš na to, že jsem stále u tebe?," řekla paní Pýcha,
rozum z tvého nosu ven kýchá.
"Jsem rád, že tu jste, mám pocit, že jsem pán světa."
"To taky jsi, protože jsem tu já," řekla hrdě…ó, jak pyšná věta.


Včera nicka na smetišti, dnes boháč v bordelu
nebo s milenkou na hotelu.
Pláč ostatních tě nezajímá, tobě ostatní zavážou střevíčky,
Že ostatní pálí plameny tvé zloby, tě nezlobí v noci pod víčky.


Paní Pýcha tě svádí dál a dál, líbá tvé myšlení,
tvé srdce už dává k proclení.
Bere veškerou tvou soudnost,
boří za sebou tvé minulosti most.


Kdo jsi byl dřív, to už si vlastně ani nepamatuješ,
Pýše dávno už nevzdoruješ.
Necháš si vládnout, od té potvory,
Zapomínáš, že máš jako ostatní řitní otvory.


Až ti je někdo nakopne, až přijde zasloužený pád,
budeš se divit, snad Pýcha bude ti chtít sbohem dát.
Jenže ty nejspíš si budeš užívat na Bahamách a my se ptát,
jestli je zlo skutečně zlé, když máš vše a přitom můžeš lhát?


Kam ten svět spěje, paní Pýcha se jen směje,
ví to moc dobře, bere lidská srdce, ve své dlani je hřeje.
Mění je k obrazu svému, mění je a ničí lidské osudy
a my volíme politiky, naše národní ostudy...