Plná náměstí lidí
upírajíc zraky
k všemohoucím,
držíc v ruce „Rubín“
S rozpaky hledíc
k světlým zítřkům
Před prahy zameteno
a z podlah možno jíst
Kam poděly se ideály
jež hnaly studenty k činům
kdy zaschly růže
a kdy přišlo
Prozření
Budoucno dětí
se zračí na druhé straně mostu
kdy příjde „nový“ …..Listopad
Cinkání klíčů
je na doslech múzy a jiných skvostů
Dosud komouš žije
a kdo ho má rád...