Neříkám vám nic nového
To přece každý ví
Jen musím tnout do živého
Abych řekl svý
Chcete sušit se ve vodě
Čekat spoustu dní
Nežijete ve svobodě,
Daleko je k ní
Slov o právu je v ústavě
Ač ta pěkně zní
Jen je po nich jak po žabě
To přece každý ví
Spravedlnost na papíře
Čerta na ní lpí
A v reálu v téhle díře
Kadávery čpí
Vychloubají se, dušují
Krysy obézní
Když si zuby přibrušují
Právo porézní
Stále stejné obličeje
Různá měřítka
Přece dle nich celý svět je
Podle pravítka
Na vše co je čisté, ryzí,
Leč není tvoje
Rojí se jak voje hmyzí
Na kupu hnoje
Monology nekonečné
Pouhý sebeklam
Žvásty a lži neskutečné
Nenažraných tlam
Výkřiky mi jejich do tmy
berou radost z krás
Ačkoli jsem mladý tak mi
Z nich olézá vlas
Pak pod vlivem vína moci
Liceměrných gest
Recyklace všech emocí
Jak odpadu z měst
Spleť mindráků zeje místo
Slíbených kvalit
Lepší pokud změním místo
Půjdu se balit
Pokud jste mě tu nechtěli
Chtít budou druzí
Jen aby mne vídat směly
Oči mojí múzy
Svobodní, však nesvobodní
Znak s podobou lví
Svých symbolů nejste hodni
To přece každý ví
Potopte se do neřesti
Ochutnejte hřích
Než umřete od bolestí
a ve strachu z nich
Moje nebe na vás plive
Jste rakovina
Proklíná vás všechno živé
Vzduch i krajina
Moje zem se za vás stydí
A opona padá
Už nemám vlast, ta teď vidí
V dáli moje záda