Na rozloučenou

Černá noc svítí všude
a já odtud musím jít.
Nevím, co po mně tu zbude,
co po mně tu budete mít.

Mějte mě za sraba,
co odchází záhy.
Nechci být pouze potrava,
pro naše pány.

Mějte mě za zrádce,
co utíká před obrem.
Když špatný je ten vládce,
co vítězí nad dobrem.

Co dělat mám proti nim?
Vy sedíte a radíte se, co s tím.
Jak kočky předete a spřádáte zradu,
která se má dotknouti hradu.

Spředené klubko pak upadne
a po podlaze se rozmotá.
Takle to vždy dopadne,
i přesto snaha dále ponouká.

Co dělat se tu dá,
když všichni se tyrana bojí,
každý řeší, jak se soused má,
to jediné se v hlavě přeci rodí.

Vám je jedno, zda děti půjdou do války!
Vám je jedno, že z děkanů budou chudáci!
Jen když od vyšších dostanete pohárky,
toť vy, naši velcí dobráci.

Ráno do práce,
odpoledne k televizi.
Žit na velké hromádce
a nemít žádnou vizi.

To je strašný osud,
peklo je pro vás ráj!
Mám aspoň sebezáchovy pud.
Nestydím se, že za domem mám háj.

A vy se mi smějete, že odcházím.
Já znám z hradu plány.
S dovolením, procházím.
Karty jsou již rozdány.