Soudruzi nám ožívají

Už jsou zase na pochodu,

pijí víno, kážou vodu.

Dlouhán, prcek, střízlík, cvalda,

vzpomínají na Gottwalda,

od lidí se neliší,

jsou jak tajní derviši,

mistři hrozeb, hnusných svodů,

s šarmem pasti na myši.




Pepa, Franta, Anča, Stázi,

trumberové, šíbři, vrazi,

táhnou zas, jak sarančata,

jež přivolá trouba pátá;

komplot hlouposti a zla.

Tahle smečka přidrzlá,

jako když se kobra plazí,

znovu z díry vylezla.




Závist vlečou v těžkém ranci

s běsem v očích, jsou to štvanci.

Jdou, co noha mine nohu,

ohyzdnému slouží bohu,

zlému jako prokletí,

jak dvacáté století.

Neživí ho jejich cancy,

žere lidské oběti!