Poslední zvonění

Evropo,Evropo má milá,
Co v tobě leží moje rodná zem,
Což pak si už zapomněla,
za co jsme bojovali a stále bojujem.

Evropo,Evropo má stará,
Co pánbůh jednou vyndal si tě z podvíčka,
Proč dnes v bezpečí ,není moje rodná zemička?

Kolik lidí se v tobě narodilo,
Komu na slušný život několikrát svitla naděje?
Kolik lidí kvůli strachu a bezmoci noci probrečelo,
A kolika lidem,ještě zcela zhasnou naděje?

Kolik lidí za tebe život položilo,
A kolik jich ještě bude?
Těch lidí chtějíc aby se jim tu v klidu žilo,
strážili a stráží ať tě neubude.

Evropo,Evropo má malá,
nemáš velké hranice,
nedovol,aby si se stala zatracená,
A tvoji kulturu nepohltila márnice.



Evropo,Evropo má dnes strachem bitá,,
nebuď volná k lidem všem,
Ne každá duše k nám jde s umyslem dobra,
co nám stojí před práhem.

Co se ještě státi musí,
než zakročíš proti svému tríznění,
Vstát a zatít zuby musíš
Chceš li nám oddálit ''Poslední zvonění".