Mé Bohemii

Chtěl bych obvázat tvé rány

a kosti, které zpřelámány;

tvůj šat rudo-bílý

a modré vlasy víly

znovu vyžehlit,

by vzpřímeně stál lid;

pro tebe bych vzdal se krve svojí

a doufal bych, že zranění se zhojí;

chci s tebou usednout pod rozkvetlou lípu;

ať navěky zní chorál z vrchu Řípu;

ať mezi vrahy provždy šíří paniku

válečný křik Václava a jeho jezdců z Blaníku;

však své žití odevzdalas' brzy

a mně zbyl jen pláč a slzy