Postarší

Jsem již starým zván
Leč jen málo mám šedin
Nyní pouze zahnívám
Na smetišti dějin

A až ptát se přijdou
Komu, komu jen škodí stát
Mě si ani nevšimnou
Ať žije ten aparát!

Jsem již starým kořenem
Na tváři pár vrásek
Důchod? Už se nedožijem´
V kruhu směsných krásek

Mladý může, starý musí
Vydělat si na chleba
Když krev se s potem mísí
Když kosti kroutí choroba

Jsem již skoro nad hrobem
Dochází mi síly
Ze šichty chodím nad ránem
Když usínají víly

Jsem poblázněným starcem
Prý nemám kousek studu
Když snažím se být mudrcem
Na dně vypitého sudu