Za Annie Lux

Každý den jdu stejnou cestou
po pěšině napříč parkem.
Každý den přes jiné město
vítr v korunách zpívá altem.

V hlavě sedím ve Frývaldově
mám chuť sladký knedlíky,
poohlížím se po kamenech.
Co poletí na četníky!

Za Annie Lux, za mladou holku
co nestihla poznat slast.
Když v Lipové padla k zemi,
ve čtrnácti ji doběh čas.

Annie, Hermine, Rudolf, Heinrich
a další dva mrtví na místě
Každý den jdu stejnou cestou,
vím že vás jednou pomstíme!