Svět je malinkej,
ale nesmíš se v něm ztratit
s klíčema zacinkej
a nebudeš se moci vrátit.
Kdo ví jak to tenkrát bylo
a kdo ví, jak to dneska je
co nám vlastně tady zbylo
jsou jen ty schody do ráje.
...a ten kdo po nich vyšel
zpátky se už nevrátil
čas nám tu rychle vypršel
a vzdálil se i náš cíl.
Je mi to líto děti moje
iluze jsou dávno pryč
z vlády páchne kupa hnoje
i její neurotický lynč.
ST Ďáble, píšeš i mou myšlenku...Ja sice nezvonila, tehdy mi bylo 19 politika mě moc nezajímala, spíš jsem se bála co bude dál, kluka jsem měla na vojně, doma jsme pak sledovali televizi, pak jsem pochopila co se vlastně děje.
V praci byly dva tábory, co se začaly nenávidět, byl tady takový zvláštní svět, než se to uklidnilo.
Jediné dobré co zůstalo, je volný den. Několikrát přemýšlím co dobrého to přineslo, možná jen to cestování. Jinak se pohybujem z bláta do louže, nebo naopak.
18.11.2023 05:32:07 | Marťas9
Já tam tenkrát byl a teď jsem tady. Co o tom ale říct. Z poloviny není co oslavovat. Už si nikdo raději nepamatuje, co tenkrát lidé opravdu chtěli. To, co je dnes, to tedy nebylo. To si nikdo nedovedl ani představit. (Řekl jsem své, ale vlastně nic moc neřekl. Jako každý politik. Ne, to nejsem...:-))
17.11.2023 13:28:10 | Lighter