Gulag

Já už prostě nechci!
Proč mám tolik lekcí?
Copak nestačí to už?
Vždyť nejsem skála,
ale muž!

Klopýtám pozdní hodinou
ve směru proti větru
myšlenky mrznout až zahynou
odpadaj jak když maj lepru.

Tvář se mi kroutí bolestí
ruce jsou chladné až běda
přede mnou lidská neštěstí
o kterých mluvil už děda.

Sibiř je krutá a nelítostná
stejně jak lidé za plotem
síla je skrytá a velmi mocná
ovládne rychle celou zem.

Nikdo si ale dnes nevšímá
jak o svobodu přicházíme
salámovou metodou krájena
a my s tím souhlasíme.