Bouře

Mraky se hromadí,
nad námi sbíhají.
Tmavnou a černají,
vodu schazují.
Hromy hřmí
a blesky udeří
do všeho co záměří.
Bouřka je tu a žal nám připomíná,
na všechno kašle a jen tak zapomíná.
Burácí vítr a kapky se snáší
k zemi potichu a vše zmáčí.
Neptaj se nás a padají dál
smyjou špínu, jsou očisty král.
U srdce strach mají lidé
co bouře nesnáší a je jim to nemilé.
Ale bouřka není zlá,
je jen divoká!
Bouřka je živel
a proto přitahuje,
zrak a sluch sebou obdivuje.
A když se už vzdaluje
na nebi za sebou maluje
čistou modř
a zlatavou zář,
od slunce
co vychází pomalounce.
Zanechvá tu čistý vzduch
je silný ten její duch.
Silná a přitažlivá,
nám všem připomíná,
že příroda je ta nejsilnější
kdo lásku nám přináší!