Ptáček

Měla jsemm přání stát se ptáčkěm,
tím krásným zpěváčkem.
Vyletět z úkrytu,
nevletět do bytu.
Lítat nad lesem,
teď na chvilku ptáčkem jsem.
Proletět oblohu
a děkovat bohu,
za krásne dny,
co mají hodiny.
Ty hodiny já prolítám,
nad mořem se vznášívám.
Letím dál, dál do hor,
přes nádherný voňavý bor.
Letím přes horská oka,
dám si vody loka.
Voda mi energii dodá,
už u srdce mi nebodá.
Plný síly vydám se dál,
hledat ten ptačí bál.
Cestou prohlížím nádheru pode mnou,
ty lesy co mají pěšinu tajemnou.
Očima koukám sem a tam,
a pak jen pomaloučku zamrkám.
Teď se zas v člověka měním,
a létat dál už nesmím.
Jsem ráda za prožitek,
a těším se na zitřek.
Mám slíbenou cestu,
až k tomu mostu,
kde lidé se mění,
v podle svého snění.
A tak jak já sním,
tak já se proměním,
v toho ptáčka zpěváčka,
co krásu vidí přes ty svá očka