Rozkvetlou loukou oděná

Je parno,
na stromě se nehne lísteček.
Chci číst knihu,
nenaskočí řádeček.

Náhradní program si udělám,
do přírody pospíchám.
Miluju ten tylovický hvozd,
se sluncem nad hlavou
a vyhlídkou na Radhošt.

Jsem rozkvetlou loukou
o d ě n á,
v májovém jeteli stvořená.
Jak malé dítě brouzdám travou,
hledám čtyřlístky,
sny probleskují hlavou.
Plním si přání nastřádaná,
pavoučí sítí opředená.

Když večer ulehám ke spaní,
slyším to ptačí zpívání.
Tolik lesních klaritenů,
probouzí mou sílu k letu.

Lípy voní, les meduje ,
mé nitro se mnou laškuje.

Dnes jsem přečetla srdcem mnohem více,
než je povinná četba z učebnice.