Jezero

V noci vodu v mlhách vídám,
překrásné to jezero,
rád jeho ticho klidně hlídám,
hlučení by ho bolelo.

Rád bych se ke svým choutkám přiznal,
moc chtěl bych občas zčeřit hladinu,
svou lásku opatrně vyznal,
svou rukou k tanci vyzval hlubinu.

I přes mé veliké bojovné snažení
o jemné kruhy na hladině
neztrácí jezero tajemné vzezření,
a oddává se rovině.

Požehnej alespoň jedné vlnce bytí!
Já mohu jí pomoci
ku velikému vlnobití
k vášním a pak k bezmoci.