Alpský doušek

.
V zahradě našich snů se procházím
našlapuji pomalu a lehce,
hory a louky zde nacházím
pryč odtud se mi už nechce,
dýchám tu vůni...

Ovce si hrají v osadě,
paní domácí seno sklízí,
mračna se náhle shlukují,
tišivý déšť se blíží
a padá k zemi...

Kropí nám obličej,tváře a ústa,
běžíme do chatky
krajina je náhle tak pustá,
pleso tyrkysové jako z pohádky,
oblaka zhlíží k nám jak mlha hustá...

Po ranním svítání
za sluncem chceme se vést,
lanovkou na Titlis
hurá si do nebes,
už vidím v léťě sníh...

Je mi krásně šeptáš mi očima
a já si přeji nezapomeň,
to bude chvíle na níž se vzpomíná,
když plál v našich srdcích oheň,
chvilka štěstí...

...na památku
.