Opravdově, hluboce, příšerně

OPRAVDOVĚ, HLUBOCE, PŘÍŠERNĚ

Hluboká propast se pode mnou třpytí.
Letíš dolů vzduchem, jsi nejspíš v řiti.

Sluníčko na poušti vesele svítí.
Bez vody, bez jídla, nejde mi blití.

Na louce kvete, voní, září barevné kvítí,
když masožravka hmyzem se zrovna sytí.

U sebe doma slyším hlasité hekání, vytí.
Jeden do trojky, rozkrok se topoří a je taky v síti.

Opravdu, hluboce, příšerně dolů se řítím...
Jak doktor Faust své pudy opravdu vážně neuřídím...