Matka příroda

Byl horký letní den
zem vyprahla,její tvář podobá se stařeně.
Oči plné bolesti a smíření
její ústa lačná po doušku.

A všechny Tvé děti,krajino
již nestojí tak hrdě.
Hlavy tiše kloní
níž a níže k Tvému lůnu.

Laně žíznivě ofukují
spadané listí z koryta.
Kde dříve horská tůňka
s křišťálovou vodou byla.

Tak už zaplač.....stařeno!
A pláč Tvůj jest nyní kouzelníkem,
který Tě pro tento okamžik
změní na mladici.