Svítá...
Svítá...
Anotace: .............................Sluníčko je úžasné... ..........................................věřme, že nám nezhasne...
Svítá...
Komentáře (35)
Komentujících (26)
Doporučit
Tisk
Zářivá básnička. Ano, když se člověk dobře dívá kolem sebe, tak tohle všechno uvidí.
12.10.2007 21:04:00 | Verule
kouřím jako moje máma
přes sliby si skládané
Čekáme že jednou Fénix
z popelníku povstane
Čekáme Bájného ptáka
vyhlížíme záchranu
zatím samy v jednom ohni
říkáme si "přestanu"
*
/generační podobnosti, naše nerozdíly. však víš, že není o kouření:-)/ Konečně Tě pročítám a ráda a Ráda!!!:-)
28.09.2007 10:19:00 | Mango-Holka
líbí se mi tvoje tvorba. není to depka jako u většiny tady( i já se do ní teda, fňuk, řadím:)) jo, jde ti to...
(slunce do divadla... hezký!)
05.09.2007 20:52:00 | Trdlo
poslední sloka je nejkrásnější! :o)
a takový ty bájný zvířátka - ty já miluju... =)
04.09.2007 12:56:00 | Ágnes
Děkuji za velmi pracné a obsáhlé vyjádření, ten Fénix(slunce), vstávající z popela večer zahyne a ráno se zas zrodí, což pro nás znamená v nekonečné periodě...
03.09.2007 11:14:00 | zzlatý
Tuto básničku jsem četla moc moc pozorně, aby mi neuniklo jediné slůvko, jediný symbol. Musím přiznat, že mi při čtení vrhkly slzy do očí. Nevím, jestli je to kvůli této krásné poezii nebo kvůli mému současnému rozpoložení (nemám se momentálně zrovna k světu :o((
Ale ted bych se už ráda dostala k tomu podstatnému.
Popisuješ svítání, sluníčko a život na zemi. Na jedné straně jsou to samé optimistické věci, při kterých by se měl šlověk usmívat a být veselý. Na straně druhé - věčnost. Ano, ale jaká? Věčná věčnost? Ani ne. Slunce bereme od pradávna jako něco.. konstantního. Vždycky nám dodá energii, teplo a světlo. Vždycky nám pomůže a ukáže že bude lépe.
Avšak, neměli bychom usnout na vavřínech. Měli bychom se radovat z každého dne a i za tyto dny děkovat. Co když se někdy probudíme a slunační paprsky nás už hřát nebudou?
Význam básničky se proto v tomto smyslu posouvá nad něco nadlidského, něco vyššího, něco do čeho nemůžeme zasáhnout. A znovu mne donutí se zamyslet nad lidským bytím a budoucností..
Nejsem si jistá, jestli vlatně píšu, to co bych chtěla a jestli tohle má jěště nějakou spojitost se tvojí básničkou (:o) Víš, játed nemám moc dobrou náladu a tak to ze mě 'leze' tak nějak samo.
Hodně zdaru :o) W.O.K.O.
P.S: Pochvala je u tebe samozřejmostí :o)
03.09.2007 11:02:00 | W.O.K.O.
Taje moc hezka ano ale te jsem uz 1OO% dala, moc pekne jsi ji upravil.Z
31.08.2007 19:13:00 | carodejka
Moc hezky se čtou Tvé verše.
Jako bys je trošku pozlatil a dnešní i paprsky září.
29.08.2007 19:22:00 | s.e.n
k západu se slunce chýlí
rúž rozmázlou na svých rtech,
stydlivý obláček bílý
stěží potlačil svůj vzdech
zas vládnout bude Večernice,
on závoj má dát jisté tváři
v souhvězdí Ryb, podobné štice
s asteroidy na polštáři
***
:o) J.senior
28.08.2007 21:28:00 | j.c.
Klaním se!! Má velkou sílu,
dává život do vesmiru
spolu s mrakem vodou plným...
Zvláštní, že na této zemi
smích i pláč je nutností
pro živé lidské bytosti...
:o)
28.08.2007 18:08:00 | Cecilka
Slunce je odraz naší naděje a jistoty. Víme, že vždy nás přivíta a bude s námi v podobě zlatých paprsků.
Krásná básnička
28.08.2007 13:47:00 | Schukr00
Až slunce ráno při rozbřesku
pozlatí lesy, háje, přírodu,
prohřeje louži, kámen, cestu,
dá celému světu teplo a pohodu.
Večer když schovávat se bude,
znavené dlouhou denní poutí,
ono ví, že svítit bude všude,
až vyspí se a opět na oblohu vstoupí.
28.08.2007 12:39:00 | frany73
Až slunce ráno při rozbřesku
pozlatí lesy, háje, přírodu,
prohřeje louži, kámen, cestu,
dá celému světu teplo a pohodu.
Večer když schovát se bude,
znavené dlouhou denní poutí,
ono ví, že svítit bude všude,
až vyspí se a opět na oblohu vstoupí.
28.08.2007 12:32:00 | frany73