Běh čtyř ročních období ve dne v noci

Hleď, ta záře!
Letní slunce v kapkách ranní rosy
na vzbouzejícím se květu dřímá
Mladý skřivan svou radostí nový den vítá,
tak odpoutej se od snů a pohleď jak svítá

Podívej, jak první listí k zemi se snáší,
laskané obrozujícím deštíkem, s vánkem si hraje
Ve skaliskách i stromovích život zásoby si skládá,
veverčin oříšek rozlousknut, srdíčka medvíďat v dlouhý odpočinek kráčí

Ejhle, co to na mé dlani?
Mrazivá vločka snesla se ladně na ni
v záři měsíčního úsvitu
…Stačí pár chvil a koláče rodné země cukrem ochuceny sní,
v lesku lunárního prosvitu večernice nad svým krajem moudré oko dí

Jen spi dál, to pouze mé pohlazení
vzneslo toto probuzení…
Záclonami nedočkavý paprsek pomaloučku proniká,
klíčem v zámku jara vrata nebojácně odmyká

Sněženko, zašeptej svému okolí,
Že smutek z ledové smrti přebolí
Provoňte květy mé nově zrozené údolí mlžnou parou sycené,
a nechte nový začátek úsměvem jít
Nový den i nový rok barvami vonné melodie něžně hrát,
či koloběhem unavenou druhé poloviny část v náruči si stlát