Žena v jabloňovém sadu

V pozdní letní podvečer
Slunce hlavu svou oranžovou
K obzoru pozvolna sklání
Paprsky jeho dlouhé sad s jabloněmi
Do teskné nálady červánkové zahalují

V tom melancholicky zabarveném sadu
Žena stojí v náladě veskrze splývavě jabloňové
S vůní a krásou toho místa se ztotožňuje
Se v jabloň proměňuje …