Večer

Tma, matná záře probleskujíc
Ticho a malého ohně žár
Příjemný vítr, co pohladí tváři mou
Z cigarety levné tahů pár

Stojím a nevnímám dvanáctý úder mých
Hodin; jsou tu od nepaměti
Půlnoc, tak mrazivá příjemně zahřeje
Uvolní tíživé napětí

Na zemi v zahradě staleté
Válí se malinké kameny
Jeden přes druhý tak zdánlivě náhodně
Bůhví, čím ony jsou znaveny

Idyla večera bdělého
Když sedím venku, tam na zídce
S těmi pány, co mě hlídají
Stínem mým a svitem měsíce

Máme tu soukromou oslavu
Uprostřed ztemnělé osady
Teď už jen Ty, přidej se k nám
Do mojí malinké zahrady