Sněhulák v poli

Stojí sněhulák v poli.
Ze strašáka, co ptáci
se ho bojí,
náhle je bílý stařeček,
co podpírá se holí.
Stojí tu osamělý,
nikdo si s ním nehraje,
je jako kůl v plotě,
tak to každou zimu je.
Svou pokřivenou tvář
nastavuje sněhu a ledu.
Klobouček má slaměný,
do hadrů je oděný.

Strašáčku, je mně líto,
že je z tebe sněhulák,
v poli stojíš sám a sám,
hospodáři věrně sloužíš,
mizerný plat za to máš.
Přečkej tuhle krutou zimu,
vydrž aspoň do jara,
nový kabát Tobě dáme,
to zas bude nádhera.
Hlídačem jsi našim polím,
vinicím a zahradám,
ptáci se tě děsně bojí,
tak neupadni v námrazách.