Včera jsem jaro zahlédla
Včera jsem jaro zahlédla
to ptáček seděl na větvičce
svoje pírka natřásal
a k sluníčku se točil chtivě
z paprsku co sotva hřál
sílu si z něho nabíral.
Včera jsem jaro zahlédla
v poupatech magnólie
jak v pevných sukýnkách
nahlíží na svět zvědavě
však ruce mámy je nepustí
pevně je tiskne k sobě.
Včera jsem jaro zahlédla
ve skalce v travičce rašící
chladno to vůbec jí nevadí
tam čemeřice již rozkvétá
do barvy sněhu běloučké
své kvítečky si obléká..
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Pamatuješ Maruško na písničku
" Až se jaro vrátí ó to bude ráj,
zelenat se bude celý širý kraj "???
Jen si nemůžu vzpomenout kdo to zpíval. Tolik jsi mi to jaro svou krásnou básničkou připomněla.
26.01.2008 18:07:00 | Verule
Vnesla jsi na chvíli, svoují básní, i jaro do mého srdce ... děkuji Ti. Slunko už mi tolik chybí.
06.01.2008 20:23:00 | NikitaNikaT.
Přečetl jsem Tvoji báseň a šel jsem říct havranům do parku, že je čas k odletu. Dívali se nedůvěřivě, tak jsem jim nadrobil housku. Sezobali, odletěli. Snad už na sever... :o)
Jiří s.
05.01.2008 10:17:00 | j.c.
chtěl bych být tím ptáčkem
a také ta magnolie..
co ve tvých verších ožívá
a potom na vždy žije..
03.01.2008 20:22:00 | Bean
já taky...
viděla jsem na větvičce "zlatého deště"
kvítek popletený...
možná, že zmátlo ho na pár chvil
lehké oteplení...
přiznám se, usmát jsem se musela
a celou cestu k autobusu na něj myslela...
:o)
03.01.2008 19:40:00 | Cecilka
Moc pěkná. Já jsem zase zahlédl jaro za oknem, kvete mi vánoční kaktus. Nádhera.
03.01.2008 18:12:00 | Psavec